V pokračování článku se pokusíme trochu osvětlit historii kapely. Takže jestli tě to zajímá, tak klikej ...

Historii kapely můžeme datovat až do minulýho století a tisíciletí, kdy se setkal tehdy začínající kytarista Ymrich se začínajícím basákem Danem na pedáku v ČB. I když studavali angličtinu a němčinu, nebránilo jim to komunikovat i s dalšími studenty z jiných oborů. A tak se sešli s tehdy absolutně nehrajícím Korrym. Jejich časoprostory se občas protínaly - někdy víc a někdy míň, tak jak to bývá.

Po delším čase přišel Ymrich s nápadem založit skupinu (už po několikáté). Vzal k sobě hudebníky z kapel, ve kterých hrál a aby byl úspěch zaručen, přibral si hudebního amatéra. Ten projekt byl založen na důmyslné hierarchii - Ymrich má ve všem pravdu a o všem v kapele rozhoduje. Aby to nebylo tak důmyslné, tak jsme Ymrichovo hlavní slovo časem změnili na právo veta (což je vcelku to samý, ale hustějc to zní a my ostatní máme pocit, že taky rozhodujeme).

Takže první sestava kapely byla Ymrich (kytara), Dan (basa), Korry (kytara) a na bubny hrál Tom. Ten měl taky jako první problémy s uznáním Ymrichovo autority, zato nám ostatním to jako správným hovno-pankáčům bylo jedno.

Začali jsme tedy zkoušet u Toma doma. To byl cca únor 2013. Docela rychle jsme dali dokupy několik písniček, zato název ještě ne. Vše co nás napadlo, nebylo úplně ono. Nejdéle jsme vydrželi s názvem Vyšší moč. Když se kapela rozjíždí, je potřeba sehnat zpěv. Docela rychle se nám podařilo sehnat Naty. Po první zkoušce jsme se už viděli na všemožných festech a slavní skoro jako Goťák. Se střídavými úspěchy se dařilo pokračovat na písničkách, ale často se stávalo, že Naty nepřišla na zkoušku, nebo byla zkouška zrušena z jinejch důvodů. Ale vypadalo to, že to bude v pohodě - měli jsme domluvený první vystoupení. To mělo proběhnout v rámci oslav výročí budějovickýho gymplu. Nakonec to ale padlo - ne kvůli tomu, že nemáme název, ale Tom dostal zánět šlach. To je u bubeníka dost blbý, navíc když má prasklý oba ramenní klouby.

Takže vystoupení padlo. Rozhodli jsme se rozloučit s Naty kvůli nespolehlivosti a taky kvůli spíš drobnejm neshodám.

Začali jsme zase hledat zpěv, Korry sehnal sboristku z gymplu (Petru), ale z tý jsme udělali svojí skalní fanynku. Takže kapela zase stála, bylo několik adeptek, ale nebylo to k tomu.

Pak k nám na Bryčce (kam chodíme po zkoušce) přišel týpek, a že prej sháníme zpěváka. Řekli jsme že jasně a ať přijde na příští zkoušku. Na zkoušce nás Hans všechny přesvědčil a kapela se zase rozjela. Už jsme měli domluvený další vystoupení, ale dva tejdny před koncertem jsme se s Hansem, zejména z filozofickejch důvodů, rozešli. Jedna z posledních věcí, co nám Hans řekl, je, že jsme Hovno pankáči. No a název byl (skoro) na světě.

Pak jsme zase začali hledat zpěv a situaci neunesl Tom, kterej nám napsal, že v kapele, která nemá víc než rok název končí. Důvodů bylo víc, každopadně jsme byli jak bez zpěvu, tak i bez bicích a ještě k tomu bez zkušebny. Od zložení kapely uběhl víc něž rok. Měli jsme tak 7 písniček a konečně jsme se ve třech shodli na názvu.

I když to vydalo bledě, stačil tejden a vše se zase otočilo. Korrymu se podařilo zajistit zkušebnu v katakombách gymplu, zpěváka - Jirku a bubeníka - Květáka. Navíc jsme do zkušebny mohli dát školní bicí - na ty ve škole hraje jenom Květák. Ta to musíme poděkovat jak říďovi gymlu, tak i Olině, která oba (Jirku i Květáka) dohodila.

Pak už to šlo všechno rychle - nazkoušeli jsme další písničky a na konec června jsme naplánovali první koncert.

Teď se uvidí, jestli to tak poběží dál, nebo se to zase nějak posere ...

 

 

Poslouchej

Kalendář akcí

Galerie foto

Koukej

Jawasraz 2015
Image Detail Image Download

Hlášení